Energetická společnost ČEZ se odklání od hnědého uhlí a budoucnost své výrobní základny čím dál víc staví na dražším, ale k ovzduší šetrnějším zemním plynu.
Donedávna ČEZ počítal s tím, že na modernizaci starších a výstavbu nových uhelných bloků vynaloží 150 miliard korun. "Teď jsme se ale rozhodli, že zhruba třetinu této částky přesuneme do plynových zdrojů," řekl obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.
ČEZ plánuje, že pouze dokončí ty stavby uhelných elektráren, které už v minulých letech zahájil a do nových se zatím pouštět nechce.
Tři elektrárny se dokončí
"Počítáme s modernizací elektráren v Tušimicích a v Prunéřově a výstavbou nových bloků v Ledvicích. Ty projekty dohromady představují investice v objemu zhruba stovky miliard," řekl Svoboda.
ČEZ původně počítal také s modernizací elektrárny v Počeradech, od té ale nakonec ustoupil - nepodařilo se mu získat dlouhodobý kontrakt na dodávky hnědého uhlí od Mostecké uhelné společnosti, na kterých je elektrárna v Počeradech existenčně závislá. Firma navíc počítá s tím, že Evropská unie od roku 2013 zdraží emisní povolenky, a tím se výroba elektřiny z hnědého uhlí znevýhodní.
I proto chce ČEZ zčásti nahradit uhlí plynem a stavbu velké plynové elektrárny o kapacitě 900 megawattů.
Další plynovou elektrárnu zhruba poloviční kapacity chce ČEZ postavit v Úžíně u Ústí nad Labem, kromě toho plánuje plynové elektrárny na Slovensku a v Maďarsku ve spolupráci s maďarským energetickým koncernem MOL.
"Čtvrtý plynový zdroj chceme postavit v bulharské Varně," končí výčet plánovaných projektů Svoboda, podle něhož by kapacity nových plynových elektráren ČEZ měly do roku 2014 dosahovat tří tisíc megawattů, což odpovídá výkonu půldruhé jaderné elektrárny Temelín.
Svoboda HN potvrdil, že ČEZ zvažuje i odprodej některých uhelných elektráren jiným investorům. "Je to součást variant dalšího rozvoje ČEZ," řekl. Ve hře je podle dostupných informací jednak prodej elektrárny v Počeradech společnosti MUS, jednak prodej moravské černouhelné elektrárny Dětmarovice skupině Zdeňka Bakaly, vlastníka ostravsko-karvinských dolů, které ji zásobují palivem.
"Co se týče Počerad, naším hlavním zájmem je získat od Mostecké dlouhodobý kontrakt na dodávky uhlí pro Počerady, abychom je mohli modernizovat. Jsme kvůli tomu s MUS v soudním sporu. Ten ale může vyústit i v nějakou mimosoudní dohodu. Variant je řada, včetně prodeje Počerad, i když to rozhodně není řešení, jež bychom preferovali," řekl Svoboda.
O detailech probíhajících jednání s mosteckými těžaři, mezi nimiž je i finančník Pavel Tykač, nechce obchodní šéf ČEZ mluvit právě proto, že jsou příliš živá.
Dětmarovice jsou podle něj jiný případ. Jde o jedinou černouhelnou elektrárnu ČEZ, kterou firma nevyužívá na plnou kapacitu už proto, že výroba proudu z černého uhlí je výrazně dražší než produkce z uhlí hnědého. Dětmarovice tak slouží hlavně k vykrývání nepravidelností v elektrárenské síti. Zájem o Dětmarovice - pokud by byly na prodej - potvrdil HN už před měsícem sám Bakala. Zatím není známo, zda jednání mezi oběma firmami pokračují a v jaké jsou fázi.
Plyn je na vzestupu
Podle odborníků na energetiku bude plyn hrát v domácí výrobě proudu stále výraznější roli.
"Česká energetika bude stát na mixu uhlí, plynu a jaderného paliva," říká náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner.
Právě vyšší užití plynu ale představuje impulz k dalšímu zvyšování už tak stoupajících cen elektřiny. Nakolik drahá výroba z plynu ceny proudu ovlivní, není zatím jasné - už proto, že v nyní se dlouhodobý vývoj cen plynu neodvažuje nikdo předpovídat: ceny zemního plynu totiž kopírují ceny ropy a topných olejů, a ty míří v poslední době do netušených výšin.
