Ani současný propad cen komodit na světových trzích neuchrání české domácnosti před výrazným zdražením elektřiny od ledna. Ceny proudu podle analytiků vyskočí vzhůru obdobným tempem jako letos, kdy se zvedly v průměru o víc než devět procent.
Dodavatelé samotní nechtějí prozradit, jaké "překvapení" na konec listopadu, kdy s novými tarify přijdou, chystají.
Šéf největší tuzemské energetické společnosti ČEZ Martin Roman nedávno připustil, že cena může narůst o desetinu. Další prodejci ani nenaznačují. "Nyní je to věštění z křišťálové koule," říká mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. PRE nemá vlastní zdroje, je tedy závislá na elektřině od ČEZ a dalších producentů. "Ti velmi ochotně přistoupí na cenu, za kterou prodává na burze ČEZ," dodává Holubec.
Do nových tarifů by výrazněji než dříve mohl promluvit i Energetický regulační úřad. Poplatky za použití sítí a spojené služby, které nyní úřad propočítává, tvoří asi polovinu konečné ceny.
A podle lidí z branže by letos mohl být jejich nárůst výraznější než v předchozích letech, kdy se zvedaly jen o jedno až dvě procenta. Distributoři totiž na úřad tlačí, aby plně zohlednil růst investičních a dalších nákladů.
Cenu určí uhlí, ne ropa
Klesající ceny ropy tak lidé v platbách za elektřinu ani nepoznají. Barel ropy zlevnil zhruba na 100 dolarů, zatímco začátkem července vyšplhal na rekordních 147 dolarů za barel. Spíše než ropa se do velkoobchodních cen elektřiny promítá podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka černé uhlí.
"Vliv ropy a zemního plynu je vzhledem k rostoucí poptávce po elektřině a vlivu cen uhlí stále méně významný," řekl Novák minulý týden agentuře Reuters.
Byť ještě přednedávnem používali energetici rostoucí ceny ropy jako zaklínadlo. "Cena elektřiny je funkcí ceny ropy a ceny povolenek CO2. Bude-li tedy nadále růst cena ropy, poroste i cena elektrické energie,", tvrdil například v květnu Roman. Proč při argumentaci nevyužít, co zrovna se hodí?
Analytici souhlasí spíše s tím, že velkoobchodní ceny na burze odrážejí pohyb na trhu s uhlím než s ropou. Jeho cena od začátku července, kdy vrcholila komoditní horečka, klesla méně než cena ropy - je asi o 26 procent nižší. Jenže ve srovnání s loňským zářím je černé uhlí asi o 80 procent dražší.
"U černého uhlí je reálnější poptávka než u ropy," vysvětluje analytik Cyrrus Marek Hatlapatka. Jinými slovy, jeho cenu nevyženou spekulanti nahoru tak snadno. Je tak i nižší pravděpodobnost, že bublina jednou splaskne.
Cenu zvedá hlad po proudu
Navíc poptávka po elektřině v Evropě i přes ochlazení ekonomiky a snahy EU o zvyšování energetické účinnosti nejspíš neklesne. Velkoobchodní ceny se díky tomu podle Nováka udrží nad 75 eury za megawatthodinu. Tvrdí to i Jakub Židoň z České spořitelny. "Cena uhlí zůstane spíše vysoká, elektřina navíc kopíruje německé velkoobchodní ceny," říká Židoň.
Lidé se tak musí připravit i na další zdražení do budoucna. Dodavatelé budou totiž při tvorbě ceníku pro příští rok vycházet nejspíš z nižších cen, než jsou dnes na burze."Rozhodující část elektrické energie na příští rok již byla na velkoobchodním trhu prodána," říká Hatlapatka. Odhaduje, že v průměru za 66 až 67 eur za megawatthodinu.
